Ostrá Schickova kritika! Reprezentace mi víc brala než dávala, MS byla tragédie

Tohle už není jen běžná kritika od nespokojeného hráče, tohle je obžaloba celého systému. Patrik Schick prolomil hradbu diplomatického mlčení a v naprosto otevřené zpovědi popsal, co s ním dělaly reprezentační srazy. Elitní český útočník promluvil o fyzické destrukci, ztrátě veškeré motivace i absolutně nezvládnutém mistroství světa.

Když fotbalista s tržní hodnotou stovek milionů korun přijede z prvotřídního prostředí bundesligového mistra, očekává, že národní tým mu nabídne adekvátní servis. Realita? Utrpení, které Schicka ničilo fyzicky i mentálně. Kontrast mezi péčí v Leverkusenu a podmínkami na reprezentačních akcích ho podle jeho vlastních slov srážel na kolena.

Destrukce těla a absolutní vyčerpání

Schick ve svém emotivním ohlédnutí nešetřil nikoho a naplno odkryl frustraci, která v něm dlouhé měsíce bublala. Místo toho, aby reprezentační srazy hráče nabily energií a formou, fungovaly přesně naopak.

Vše vyvrcholilo na fotbalovém mistrovství světa. „To, co jsme zažívali, bylo regulérní cestovatelské peklo. Neustálé přesuny, balení, minimum času na pořádnou regeneraci. Tělo na téhle úrovni potřebuje stoprocentní servis, ale my jsme byli vyšťavení dřív, než jsme vůbec vyběhli na trávník.“

„Řešila se nadmořská výška místo toho, aby se řešilo, že jsme před zápasem osm hodin cestovali. „Mistrovství bylo od prvního do posledního dne tragické. Ptal jsem se na turnaj kluků z Leverkusenu. Všichni byli nadšeni, měli perfektní podmínky. Když si srovnám, jaký my jsme měli režim, tak není překvapení, jak jsme dopadli.“

„Ztrácel jsem chuť do fotbalu“

Tou vůbec nejmrazivější pasáží jeho zpovědi je ale pohled do hráčovy psychiky. Reprezentovat rodnou zemi má být největší čest, pro Schicka se to ale postupně stalo toxickým prostředím, které mu vysávalo lásku ke hře. Emoce, které z něj při rozhovoru tryskaly, ukazují, jak blízko byl fatálnímu rozhodnutí.

„Hráči jezdí na repre srazy, aby se ukázali. Já ale cítil, že mě nároďák znehodnocuje,“ vypálil bez obalu reprezentační kanonýr.  „Dostalo se to do bodu, kdy jsem neměl z fotbalu vůbec žádnou radost. Šel jsem na hřiště a cítil se naprosto prázdný, frustrovaný.“

Když vám systém neumožní prodat to, co ve vás je, a místo toho vás ničí, logicky přicházejí temné myšlenky. Hráč jeho formátu se tak najednou ocitl v situaci, kdy vážně přemýšlel, jestli mu to všechno vůbec stojí za to. „Říkal jsem si, jestli má smysl si neustále riskovat zdraví v podmínkách, které pro nás nebyly nachystané tak, jak by na této úrovni měly být,“ přiznal otevřeně.

Vyslyší volání nového reprezentačního trenéra Santi Denii?

Schickův návrat k reprezentaci je i nadále spíš jen zbožné přání fotbalové veřejnosti. Podle jeho slov se mu zatím nový trenér české reprezentace ještě neozval. A i kdyby, tak to moc nevypadá, že by to ovlivnilo: „Upřímně si myslím, že i kdyby za mnou přijel, mé rozhodnutí nezmění.“